Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Jeden atlas, jednu novou Mornštajnovou a jednu vařečku prosím!

Mám ráda obchody s knihami, koneckonců není se co divit, když pracuji v jednom z nich.
Ráda navštěvuji konkurenci a kochám se. Tedy kochala jsem se. Donedávna. V poslední době se spíš vždycky naštvu.
Nevadí mi, když se v knihkupectví dá koupit i jiný sortiment jako například obaly na knihy, záložky, zápisníky a propisky. Proč se tam ale proboha začínají objevovat věci typu mašlovačky, svíčky na dorty nebo čokolády? Vážně si někdo při prohlížení knížek uvědomí, že se potřebuje umýt a koupí si  mýdlo? Trochu  to připomíná obchody se smíšeným zbožím a je mi líto knihkupců, kteří tam musí pracovat. A taky by mě zajímalo, jak daleko to může zajít. Co se dá ještě do těchto obchodů narvat?
Součástky na kolo, biče, klíče, míče? A proč vlastně? Možná to trochu zvedne tržbu ale hodně to poškodí atmosféru knihkupectví. A to je škoda.

Básnictví bez veteše je nuda

Kdo má ještě doma veteš
zde ji udá
Básnictví bez veteše je nuda

napsal Vítězslav Nezval, který by 26. května oslavil 120 narozeniny a který měl ve své poezii snad úplně všechno a nudný nebyl:

Můj dědeček byl velikým čtenářem románů
Kupte si jeho brýle
A na tomto otomanu
ujde vám dlouhá chvíle
Nebudete  potřebovat ani radio

Ostrov svaté Margarety
je tak krásně omšelý
jako dvůr mé staré tety
kde jsem si hrál v pleveli


Malovaný paravan
táhne po něm průvod karavan
Chcete-li se státi cestovatelem
je třeba se tomu učit již od dětství



Rozporuplná osobnost, spoluzakladatel poetismu a vůdčí osobnost českého surrealismu, později člen KSČ, který napsal oslavnou báseň na Stalina.
Ukázky jsou ze sbírky Sbohem a šáteček, ale za pozornost stojí i román Valérie a týden divů nebo kniha pro děti Anička skřítek a Slaměný Hubert.
Takže všechno nejlepší pane Nezvale!



Smrtholka

Na druhu knihu Lucie Faulerové jsem se těšila a nezklamala jsem se.
Smrtholka mě nadchla. Hlavní hrdinkou románu je mladá dívka Marie, která se musí vyrovnat se ztrátou blízké osoby, osamělostí, pocity viny, sebepoškozováním. Hledat způsob, jak to zvládnout a nezbláznit se z toho. Stát nad propastí a neskočit. Když vám ze života zmizí  polovina vás samotného, už navždy vás bude jenom půlka. Nebo možná ne? Příběh mě dojímal od začátku do konce, a Mařenka mě srážela do kolen. Dlouho jsem žádnou postavu neměla tak ráda. Nahlédnutí do rodinných rituálů už bylo jen třešničkou na dortu. Smrtholka je sakra dobrá kniha!

Hledám tě ve svém zapomnění,
Tam,kde se nikdy nedočkám.
Tak miluji tě, že už sám
nevím, kdo z nás dvou tady není.

( Paul Éluard, opsáno z knihy Smrtholka )